Ano já vím, zase Meg Cabot. Co na to říct? Já prostě tuto
autorku zbožňuji, a když narazím na knihu od ní, tak ji prostě musím přečíst.
Nebudu tady ale vypisovat dlouhé ódy na tuto autorku, ty si můžete přečíst
v mých předešlých recenzích (Slepá Vášeň, V kůži supermodelky) a
vrhnu se na knihu samotnou.
Jedná se o druhý díl ze série o
zcela obyčejné dívce, která se chtě nechtě musí stát supermodelkou a modelingu
neví zhola nic. Objevuje svět showbyznysu, který prostě není jen samé pozlátko,
ale i těžká dřina a intriky. Hlavní hrdinka, jak se dozvídáme v první díle,
utrpěla smrtelné zranění, stejně tak shodou náhod v tu samou dobu
„onemocněla“ supermodelka Nikky Howardová. Aby lékaři zachránili životy dívek,
vloží mozek Em do těla supermodelky. A Em musí hrát svou roli přesvědčivě, taky
aby nikdo nepoznal, že ona není ta, za koho se vydává. Nejtěžší na tom všem je,
že Em nerozumí životnímu stylu Nikky, těžce se v něm učí chodit a nechce
se vzdát alespoň malé části svého dřívějšího života. Takže se její příběh velmi
zamotává. Musí pracovat, navštěvovat školu a vypořádat se mnoha nástrahami jako
jsou staří přátele Nikky, její rodina, láska a paparazzi. No prostě nic
snadného pro obyčejnou dívku.
Prvně musím říct, že kniha, jak už
je to zvykem ;), byla velmi čtivá. Příběh velmi rychle ubíhal. Opět se objevuje
ten samy rozpor mezi starým a novým životem hlavní hrdinky. Dochází i na prozření, že nic nemůže být
takové, jak to bylo. Že její rodina už nemůže být její rodinou, jak tomu bývalo
a i když jsou to pořád její rodiče a miluje je, nemůže se na ně tolik vázat a
rozhodně už nestráví další Vánoce podle
zaběhlých rodinných tradic. Teď je tady totiž nový život a taky nová rodina, která
se spoléhá na její pomoc. Což je pro hlavní hrdinku knihy velkým dilematem a
stává se tak stěžejní ideou knihy, tedy rozpor mezi tím, co bylo a co je teď.
Em je obětavá a milující dívka a rozhodně se nechce vzdát rodiny a nechce se
k té nové obrátit zády, obzvlášť, když ji nyní tolik potřebuje. Dalším stěžejním bodem Emina příběhu je hrát
svou roli přesvědčivě. Em Nikky vlastně vůbec neznala a neví, jaká byla a jak
se dozvídáme, Nikky byla vlastně tak trochu mrcha. Hrát turo roli tak, aby si
každý myslel, že ona je pravá Nikky, je pro velmi těžké, především proto, že
jsou tady takoví, kteří by ji nejradši viděli někde na dně propasti. A konečně
se dostáváme ke sladkému závěru, další zápletkou celé knihy je totiž pomsta.
Člověk, kterého Em velmi miluje, ale nemůže mu říct pravdu, alespoň ne tak jak
by chtěla, aniž by tak zcela nepotopila vlastní rodinu, totiž touží po pomstě
na jejím zaměstnavateli. A když konečně vyjde pravda najevo, nic nemůže být
takové, jaké se zdá. A rozhodně musím říct, že je velmi zvratový konec, takový
jaký by nikdo (ani já ne) nečekal.
Když jsem tuto knihu dočetla
říkala, jsem si, že třetí díl už číst nebudu. Hrozně mě totiž iritovalo to
paranoidní chování. Ta šílená představa, že ji někdo odposlouchává, že ji někdo
sleduje. Ale když teď sedím a píšu tuhle recenzi, říkám si, že se na třetí díl
přece jen podívám. Asi nevydržím nedozvědět se, jak tohle vlastně dopadne. A
jestli Em skutečně bude mít svou vysněnou lásku, která konečně pochopila, jak
se věci mají.
Pokud bych měla tedy vynést konečný
verdikt, kniha to byla dobrá, zajímavá, s překvapivým koncem. Našla bych
v ní věci, které se mi nelíbily, ale nemůže se mi líbit všechno, že ano.
Součástí mé knihovničky by se ale nestala. Rozhodně nepadá do té kategorie
knih, které když si přečtete, tak si řeknete, jo tohle bylo boží, tohle si
někdy musím přečíst znovu.
