neděle 10. dubna 2016

RECENZE: Dívka, která objevila krásu Paříže (Polibek pro Annu – S. Perkinson)



Polibek pro Annu je knihou, která je zahraničními bloggery docela dost opěvovaná. Pamatuji si, že někdy koncem loňských prázdnin zahltily instagramové účty fotky s touto knihou, samozřejmě v její anglické nebo zahraniční verzi (která je tak desetkrát lepší, než náš český obal, nebo alespoň ten, ke kterému jsem se dostala já).  A když na mě tato kniha vykoukla v regálu knihovny, přepadla mě zvídavost a já chtěl zajistit, jaká tahle kniha je. 

Upřímně nemohu říci, že by nějak extrémně nadchla. A zase úplně nemůžu říct, že bych z ní byla vyloženě zklamaná. A je mi zcela jasné, že mnozí se mnou nebudou souhlasit. Je spíš takový horší průměr. Rozhodně to není kniha, kterou bych nutně musela mít v knihovničce a taky si ji už asi znovu nepřečtu. I když říká se, že člověk by nikdy neměl říkat nikdy. Nicméně je to kniha spíš pro mladší ročníky a věřím, že cílová skupina čtenářů z knihy může být nadšená. Za sebe říkám, že kniha nebyla špatná, u některých pasáží jsem se pobavila a u jiných se tloukla do hlavy. Rozhodně pro mě byla dobrým odreagováním a odplutím do dob minulých, tedy posunutím se o čtyři roky nazpátek. 



Hlavní hrdinka Anna je osmnáctiletá Američanka, která má naprosto nesnesitelného otce. Je to spisovatel a trochu mu ta sláva stoupla do hlavy. Rozhodl se totiž, že jeho dcera bude studovat prestižní školu v Paříži. Několik tisíc kilometrů od domova, přátel a všeho co Anna zbožňuje. Paříž je pro ni peklem na zemi! Samozřejmě, Anna neumí ani slovo francouzsky, takže je prostě jako Alenka v říši divů. Naštěstí pro ni si na škole najde několik milých spolužáků, kteří jí budou stát po boku, a spolu s nimi prožije nejkrásnější rok svého života. A Paříž se pro ni stane novým světem plným kouzel. V průběhu románu Anna prožívá jedno zklamávání za druhým, ale taky neuvěřitelné štěstí a lásku. Problém je v tom, že Anna se zamiluje do svého nejlepšího přítele. Ten je ale zadaný a ke všemu nejoblíbenější kluk na škole. A i když jsou pro sebe jako stvoření, osud (spíš autorčino pero) jim příliš nepřeje. Takže v knize narážíte na spoustu nečekaných zvratů a momentů, a říkáte si, jak tohle dopadne? A prostě musíte číst až do konce. 
 

V průběhu knihy se hlavní hrdinka několikrát dostává do střetu se svým starým a novým životem.  Je nucena žít v Paříži, ve městě kam nechtěla, ale zároveň v něm s postupem času objevuje jistou krásu a zamilovává si ho. Má zde nový život, je nucena se osamostatnit, což sama velmi potřebuje, vyrovnat se s pozicí nováčka na velké škole plné snobů. A zároveň je tady ale ten starý americký život, ten který vedla v doma, staří kamarádi, se kterými teď momentálně nemůže být, ale až mnoho pro ni znamenají.  Jak se vypořádá s tím, že žije v Paříži, která ji tolik ovlivňuje a zároveň nechce přijít o ten starý život, který vedla v rodné Atlantě? 



A ptáte se co láska? Té je knize také dost.  Celou knihu provází neuvěřitelné rozpolcení mezi tím, co bylo a co by mohlo být kdyby. St. Claire je Annin nejlepší kamarád, skvěle si s ním rozumí, ale zároveň se s ním Anna cítí rozpačitě. Zároveň se bojí riskovat, má strach ze samoty, což je něco, co ho vlastně v románu dělá nedosažitelným, protože i když ho to k Anně přitahuje, je vlastně zadaný. A na závěr si dovolím citovat, protože ke konci je zcela jasné že „ jsou jeden druhému domovem.“  A mimo jiné se v knize vyskytuje ještě Toph, americký kamarád Anny, se kterým by Anna ráda navázala něco víc než jen kamarádství, bohužel je dělí spousty kilometrů a Annu to čím dál tím víc táhne k St. Claire. Pro rozuzlení se budete muset podívat do knížky. 

Celkově se jednalo o docela dobrou knihu, trochu klišé.  Nicméně mě příliš nenadchla, i když konec knihy byl romanticky dokonalý.

Oblíbené příspěvky