pondělí 27. listopadu 2017

RECENZE: Tvrdý život na skotské vysočině pro vzdělanou ženu moderního světa. (Cizinka – Diana Gabaldon)



Návrat do minulosti a snaha hlavního hrdiny vypořádat se s takovou skutečností je častým tématem historických románů a nejen jejich. Variant, jak se hlavní hrdina dostane do minulosti, je mnoho. Snad každý autor přijde se svým vlastním vysvětlením. Diana Gabaldon, představila příběh opředený magií, schovány pod závojem pověry. Otevírá čtenáři fascinující příběh, který upoutá a okouzluje nejednoho čtenáře. 

Ke mně se, díky jedné bloggerce, která jej velmi vychvalovala, dostal jako první seriál. A zamilovala jsem si ho od první minuty. Pamatuji si, že jsem první sérii měla shlédnutou během měsíce. Naprosto mě uchvátila a pohltila. Připadalo mi fascinující sledovat propletený život hlavní hrdinky, která se musí vypořádat s životem na skotské divočině o 200 let později, než se skutečně narodila. 

Kniha mi přišla ještě o něco lepší než samotný seriál. I když seriál v podstatě kopíruje to, co se ukrývá v knize. Kniha však, dle mého názoru, ještě více vtahuje čtenáře do děje. Doslova na něj dýchá skutečnost, že Clare je moderní žena z moderní doby. Její život se velmi liší od toho, jaký panuje v roce 1700. Kniha ukazuje občas až úsměvné situace, kdy se střetává historie s budoucností.  Moderní svět a zastaralé vnímání života. Myslím, že dokonale vykresluje to, jaký byl život v dobách, kdy světu ještě nic neříkala elektřina, neznali auta a žena měla podřadné postavení, jako ta která se stará o domácnost a rodí děti. Kdež to Clare je tělem i duší moderní žena, která nedokáže nečině sedět na zadku a přikyvovat.  A její svérázná povaha se neshoduje s tím, jaká by žena v těch dobách měla být a často ji to dostane do nesnází. Naštěstí je tu někdo, kdo má osvícené smýšlení a kdo dokáže její přešlapy hladce vyžehlit. Clare je opravdu cizinkou ve všech ohledech.

Na začátku jsem byla dost skeptická. Měla jsem pocit, jako by šok, který by měla prožívat z toho, když zjistila, že se nějakým způsobem ocitla v jiném století, ani nedostavil. A když už se tu objevil náznak, že ji to konečně všechno došlo, přišlo mi, že to je jen ledabyle popsáno, aby se neřeklo. Čekala bych prostě více, přece jen se dostala do „barbarské“ doby, kde neznají ani penicilín. Zase na druhou stranu je pravda, že pokud nechcete v takové době budit pozornost, asi vám na vzpamatování se z toho, že jste se vrátili v čase o dvě stě let nazpátek, nezbyde moc času. Nicméně zbytek knihy byl strhující. Čtenáře plně zaujme děj a všechny zajímavé zápletky, které vytváří dokonalý příběh. Mě osobně se velmi líbila myšlenka cestování časem propojená s keltskou legendou. Vždycky jsem tak nějak byla fascinována Kelty, jejich moudrostí a kulturou. Možná i pro to, je pro mě kniha tolik poutavá. Libí se mi jak autorka vykresluje povahu a osobnost divokých Skotů, kteří v té době bojovali za svá práva a svobodu, která pro mě mnoho znamenala. 

Osobně mě příběh velmi zaujal a trochu mě mrzí, že jsem ve sledování seriálu napřed. Protože knihy jsou určitě stoprocentně lepší, ale když už víte dopředu, co se stane, nedokážete si je tolik užít. Nebo alespoň tentokrát to tak u mě je. A musím říct, že mě to velmi mrzí. Protože knihu považuji za jeden z nejlepších historických románů, které jsem četla.

sobota 11. listopadu 2017

Recenze: Poznejte neuvěřitelný život neuvěřitelné Lauren Graham ( Lauren Graham – Od Gilmorových děvčat ke gilmorovým děvčatům: Rychleji mluvit nedokážu)



Znáte Gilmorova děvčata? Sledovali jste se? Já jsem je zbožňovala. Pamatuji, jak jsem jako malá, běžela ze školy, hodila tašku do pokoje a zaplula k televizi, abych se mohla dívat na svůj oblíbený seriál. Milovala jsem ten příběh o matce s dcerou, které mají spolu naprosto jedinečný přívětivý vztah. Fascinovali mě jejich dlouhé a neuvěřitelné rozhory o ničem, odmluvené tak rychle, že jsem jim stěží rozuměla. Rory byla dlouho mít vzorem, chtěla jsem být touto tichou holčičkou, která je tak neuvěřitelně chytrá, že může jít na prestižní školu. Stejně jako ona jsem milovala knihy a školu. 

Stručně řečeno, jsem ten seriál zbožňovala. A asi si umíte představit, jakou radost jsem měla, když se mi naskytla tato jedinečná příležitost recenzovat knihu hlavní hrdinky seriálu. Lauren Graham a její postava Lorelai mi vždycky přišli jako fascinující bytosti. Byla jsem velmi překvapena, když jsem začala odhalovat životní zkušenosti této fenomenální herečky. Velmi jsem se těšila, až se začtu do její knihy Rychleji mluvitnedokážu a dozvím se něco více ze zákulisí Gilmorek.

Kniha začíná popisem hereččina dětství. Dozvídáte se, že vyrůstala s tatínkem a hodně se stěhovali. Během začátku stihne Lauren knihu asi třikrát ukončit s tím, že už řekla vše podstatné, co o ní potřebujete vědět. Vtipným způsobem popisuje, co jako malá prožívala. S nadhledem píše o svých zážitcích ze školy. Věděli jste, že šla do školy o rok dříve? Celá kniha se nese v duchu vtipných poznámek a popisů toho, jaký byl její život. Popisuje svůj pohled na svět, jak začínala její herecká kariéra. Dozvídáme se, že Lauren jen velký dříč. Měla jeden velký sen- stát se herečkou, kterému obětovala všechno. Šla si tvrdě za svým. A vyplatilo se. Dnes je jí padesát a svět k ní vzhlíží, jako k ženě, která toho ve svém životě hodně dokázala a ztvárnila roli mladé matky, která ve všem plně podporuje svou dceru.  A navzdory tomu, že je workoholik, který se plně obětoval své kariéře, je ve skutečnosti stejně praštěná jako její postava Lorelai. 

Kniha neuvěřitelně vtipná. Každou řádku jsem hltala s naprostým zaujetím. Užívala jsem si, že se mohu stát součástí jejího životního příběhu a sledovat, čím vším si musela projít, než se dostala na vrchol. Líbilo se mi začítat do dobrodružství, které prožila a zamýšlet se společně s ní nad společností a trápením. A přesto je vše podané s takovým nadhledem a elegancí, že nemáte pocit, že čtete něčí paměti. Zároveň se nebojí udělat si legraci sama ze sebe a v podstatě ze všech lidí kolem sebe. PS: všimněte si, že všichni herci vystupující v Gilmorových děvčatech jsou neuvěřitelně skvělý, talentovaní a prostě úžasní. 

Jediné co mě trochu mrzelo, je že Gilmorovým děvčatům jsou věnovány jen dvě kapitoly! Čekala jsem toho více. Větší popis toho jaké to bylo stát se Gilmorovým děvčetem. I přesto se však dozvídáme, jak jedinečnou přelomovou zkušeností to pro Lauren bylo. Rozhodně ale nečekejte dlouhou kapitolu o tom, jak úžasné to bylo. Původním sériím se Lauren věnuje v rámci takové rádoby retrospektivy, kdy popisuje zásadní momenty, módu a herce v každé sérii. A však tato kapitola působí trochu neosobně, i když vtipně a je zajímavé sledovat její postřehy. Druhá část věnovaná obnovení seriálu je o něco uspokojující. Konečně se dozvídáme jaké to je být Lorelai a jaké to bylo vrátit se do milovaného Stars Hollow. Přesto, jsem od první části očekávala něco více, ale souhlasím, že pro ni musí být těžké pamatovat si každou chvilku svého života. 

Přesto musím říct, že jsem si knihu velmi užila a nedokázala se od ní odtrhnout. Pro mě to určitě byla srdcová záležitost a doporučuji ji každému fanouškovi Gilmorových děvčat. Protože ona je prostě neuvěřitelná v každém ohledu. 

Vice informací o knize se můžete dočíst na stránkách nakladatslví Omega a Knihy Dobrovský.

úterý 24. října 2017

RECENZE: Jak najít zlatou střední cestu pro vztah, který nikdy nefungoval? (Anna Tood – After 3: Tajemství)



Někdy mám strach, že když se někdo rozhodne psát více dílů k jednomu románu, aby to nebylo neustále opakování jednoho a toho samého, žádný posun v příběhu. Nic nového, co by díly přinesly, žádné rozuzlení, žádný posun. Jak asi uznáte, takový vícedílný román by asi nemělo smysl číst. Přesně takový pocit, naprosté zbytečnosti, jsem měla, když jsem se začítala do třetího, předposledního dílu After.  Což mi bylo dosti líto, protože ten první se mi docela líbil. 

After je série vyprávějící poměrně klasický příběh o lásce dvou ve všem naprosto rozdílných osob. On je hrubián, který nenávidí svět i sám sebe. Má image potetovaného, věčně naštvaného týpka, kterému je vše ukradené a rád vyhledává hádky. Ona je milá, nevinná dívka, která potřebuje mít svůj život do minuty přesně naplánovaný. Je perfekcionistka, pro kterou její kariéra představuje vše a chce být ve škole nejlepší. Jejich vztah od začátku nemá nejmenší šanci.  Avšak autorka pracuje s myšlenkou, že protiklady se přitahují a proto tihle dva nemůžou být jeden bez druhého, přes to všechno co už si udělali. 

Přes začáteční deziluzi, že i tento předposlední díl se bude motat kolem jednoho a toho samého. A to jak strašně moc jsou oba hlavní hrdinové rozdílný a jak strašně moc se k sobě nehodí. Což je věc, kterou zjistíte už během dvou předešlých dílů.  Jsem se však od druhé půlky knihy nemohla odtrnout od čtení. Konečně jsem začala mít pocit, že příběh dostal úplně jiný spád. Že se konečně začalo dít něco úplně jiného, nového.  Že už to celé nebude jen o tom, jak si vzájemně ubližují a ona mu neustále odpouští všechny hnusný a zlý věci, který jí udělá. Protože po dvou dílech je tohle právě něco, co vás začne lehce řečeno štvát.  Konečně se totiž začnou oba snažit o to, aby jejich vztah (pokud tomu tak chcete říkat) začal fungovat. V určitých mezích, které jsou oba schopni respektovat. Docela pěkně se tady vykresluje, že pokud chcete s někým být, musí se snažit oba, aby to skutečně fungovalo. 

Přestože i zde nacházím pasáže, za které bych knihu nejradši zabouchla, nadala hlavním hrdinům, jak jsou hloupí a knihu odložila zpátky na poličku do knihovničky.  Musím říct, že závěr knihy je tak strhující a plný zvratů, že to prostě nejde. A díky tomu, že se dozvídám novou skutečnost, prostě musím sehnat další díl, abych se zjistila, jak to celé dopadne. Jedno se autorce musí nechat, přestože začátek stál za starou belu, který opakoval něco, na co jste byli zvyklý z předešlých dvou dílů, závěry ona fakt umí. Vyrazí vám dech tak, že prostě nemáte šanci a přestože víte, že ti dva stejně zase sklouznou k tomu samému – sexu a hádkám, on se ztratí ve své zvrácenosti a bude obviňovat všechny kolem sebe za svůj po… život a ona ho bude zase utěšovat  – chcete vědět, jak tohle všechno dopadne a jestli tenhle natolik rozdílný pár má šanci. 

Pokud máte někdo zálusk na tento díl série, rozhodně se na začátek obrňte trpělivostí a nějak přelouskejte první půlku, protože se stejně nedozvíte nic nového a naopak budete mít stejný pocit jako já, že číst dál nemá smysl. Ale ta druhá, mi věřte, už bude stát za to. Přišlo mi občas dosti zábavné sledovat, jak se příběh proplétá a točí a dosti šokující, když přicházejí naprosto nečekané zvraty, které by mě nikdy během čtení předešlých dvou dílů nenapadly.

pondělí 23. října 2017

Unboxing 4. dorazila mi nejočekávanější novinka tohoto října

 V Anglii jsem se na ni zasněně koukala snad v každém knihkupectví. Nemůžu ani popsat jakou jsem měla radost, když se mi minulé úterý ozvali z nakladatelství Omega, že já a můj blog jsme byli vybráni v recenzním řízení na knihu od Lauren Graham. 

Kniha této herečky byla dlouho očekávanou novinkou letošního Velkého knižního čtvrtku, kde se představila pod titulem Od Gilmorových děvčat ke gilmorovým devčatům (a všechno mezi tím). V esejích a úvahách se herečka vrací k seriálu Gilmorova děvčata, který  ji proslavil jako Lorelai. Samoživitelku matku, která se zodpovědně stará o Rory, svou dceru, přitom se snaží vést hotel a miluje kafe. Na tom seriálu jsem doslova vyrostla, je to pro mě v podstatě srdcová záležitost. Vždycky jsem v těchto dvou nezastavitelných a neuvěřitelných ženách viděla svoje vzory. A o to větší mám radost, že mohu být jednou z prvních čtenářek, které budou mít možnost jí knihu číst.






Trailer na knihhu najdete ZDE

pondělí 16. října 2017

Návrat po téměř tří měsíční pauze

Můj blog v poslední době trochu stagnoval, ale nebojte oficiálně můžu říkám, že se vracím zpět. V posledních týdnech jsem si musela dát trochu pauzu od čtení a psaní celkově. Bylo toho na mě prostě jednoduše moc a potřebovala jsem se plně soustředit na jednu pro mě velice důleitou věc.


Před dvěma měsíci jsem se vrátila ze své pracovní stáži v Londýně (o tom jak se mi tam líbilo a co mi Erasmus dal, pro vás co nevidět připravím článek) a potřebovala jsem vyřešit snad milion věcí, abych mohla normálně pokračovat ve studiu. Takže jsem si domlouvala náhradní termíny zkoušek, učila se na ně a doufala, že to co umím bude stačit a nikdo mě na ničem nenachytá. A abych to neměla zase až tak jednoduché se prostě pár věcí zkomplikovalo. Jeden vám totiž řekne A, ale druhý tvrdí B a vlastně oba mají pravdu, jen to neřeknou narovinu. A když se dojdete se zeptat na studijní dozvíte se C, které shrnuje A i B. Nakonec jsem obepisovala a obtelefonvala snad všechny na univerzitě, kteří s tím mají něco společného, abych mohla dostudovat podle plánu a nemusela prodlužovat. S klidným srdcem teď mohu říct, že jsem úspěšně dokončila letní semestr a můžu se vrhnout na ten další. Který sice bude šílený a už teď na začátku semestru mám pocit, že nevím co mám dělat dřív. Ale veřím, že to zvládnu.

Nicméně pevně doufám v pokračování psaní rencezí a článků pro vás. To, že mohu psát tento blog pro mě velmi znamená a jsem velice vděčná za těch několik čtenářů, které mám. Už teď vám mohu slíbit dvě recenze a pokračování celé série o mé pracovní stáži a velkém zahraničním dobrodružství. Určitě budu moc ráda, když mi zanecháte komentář s tím, co byste ode mě chtěli číst.


středa 21. června 2017

Bookshopping no. 6 úlovky za květen a červen

Jsem prostě nepoučitelná, polovinu knih jsem si už odvezla domů a zaplnila tak další poličku v mé knihovničce a stejně mi tu na stole přibyli další kousky, které jsem prostě neměla to srdce nechat v obchodě. Většinou jsou to knihy, které jem už četla a nebo knihy o niž jsem slyšela a říkala jsem si, že by bylo zajímavé si je přečíst.

Do mé sbírky přibyl další Harry Potter. Asi na začátku května jsem objevila Tajemnou komnatu. Následující den jsem objevila naprosto jedinečnou verzi Reklivie smrti  a nedávno jsem si při procházce po městě objevila také Famrfál. Všechny knihy vypadají jako nové, jsou tak maximálně jednou čtené. Ráda bych jednou měla celou serii. Je to serie na které jsem vyrostla, ten příběh očaroval nejen mě,ale i mnoho mých vrtevníků.


Mezi další úlovky patrří Fangirl, kterou jsem objevila teprve nedávno. Rainbow Rowell mám velmi ráda, ve Fangirl se dá říct, jsem se v podstatě našla. V hlavní hrdince jsem občas spatřovala kousek sebe. Sice jsem nešla na vysokou daleko od domova, ale miluji příběhy a psaní. Nějakou dobu jsem také tvořila Fanfikce a docela tím žila.

To, že mám ráda Meg Cabotovou je už asi všem, kdo sledují můj blog pravidelně, jasné. Její knihy jsem četla jako třináctileté pískle a čtu je dodnes. Kniha kterou jsem si koupila mě nadchla asi když mi 15. Milovala jsem příběh o dívce, která vidí duchy a pomáhá jím najít klid a své místo. Tento díl, aby asi můj nejblíbenější. A ráda si ho přečtu o pár let později a v angličtině.

Společně s Fangirl jsem objevila taky Beccu Fitzpatrick a její HUSH HUSH Ságu. Toto je první díl. Já už mám doma skoro celou serii v češtině, chybí jen ten poslední závěrečný díl. Tato je další se serie knih, která mě uchvátila, když mi bylo patnáct šestnást. A myslím, že i proto ji patří čestné místo v mé knihovničce.Díky ní jsem si tak nějak zamilovala andělskou tématiku.

V neposlední řádě jsem taky objevila komptení serii Anity Blake, což je jedna ze serii, které sice mám ráda, ale zatím jsem si ji netroufla recenzovat. Neptejete se mě proč. V češtině jsem přečetla už asi 13. dílů a je to jedna z mála knížek o nadpřirozených bytostech, která dodržuje základní mytologii. Myslím tím, že upíři žijí v noci a ve dne spí. A vlkodlaci se mění ve vlky jen za úplnku a podobně. Kromě toho obdivuji její vysvětlení pro vznik jednotlivých nadpřirozených bytostí. A je tu mnoho dalších bytostí, ne jen ti základní. Navíc jsou to knihy velice poutavé a do konce příběhu nikdy nevíte jak to přesně skončí. A i přestože máte tušení, kdo je viníkem, stejně to nakonec skončí úplně jinak než vy přepokládáte. A to je důvod, který mě nutí ve čtení pokračovat. I když jsou tam pasáže, které mi doslova lezou na nervy.
Ale asi si nikdy netroufnu napsat na tuto knihu renezi. Nicméně, když jsem na ně narazila v British Heart Foundation, bylo jasné, že jednu si na 100% odnesu. Jen jsem nevěděla kterou, protože celou serii bych asi odvést nedokázala. Asi týden jsem se na ně chodila dívat a přemýšlela, který z těch 23 příběhů mám nejraději. A nakonec vyhrála Kavárna šílenců. Zřejmě proto, že tam vystupuje morální postava vlkodlaka Richarda. Díly s ním jsou vždycky ty na které se těším nejvíce.

 Na závěr bych se vámi ráda podělila o dvě knihy, které jsem si přivezla z malého knihkupectví v Cainterbury. Knihkupctví bylo malinké se šikmým vchodem a měli neuvěřitelnou spoustu nádherných knih. Nakonec jsem si odnesla dvě - Mockingbird a jednu s překvapením, která pro mě po jejím rozbalení, skutečně překvapením byla. 
Mockingbird je kniha o dívce, trpící Aspergrem a popis knihy vypadal velice zajímavě.
A takto byla zabalena kniha s překvapením

Takto vypadalo knihkupectví

čtvrtek 15. června 2017

Co najdete v kabelce milovnce knih?

Krásný den všem,
Rozhodla jsem se s vámi podělit o poklady, které skrývá moje kabelka. Tohle je styl článku, které spíše dělají fashion blogeři. Ale já jsem si řekla proč ne? Maminka mi vždycky říkala, že jsem přebornice v tom, jak nacpat co nejvíce věcí do co nejmenší kabelky. Jsou prostě věci bez kterých se neobejdu (knížna například). Nedávno se mi potvrdilo, že jsem schopna nacpat do kabelky nemožné a dodržovat tak heslo, vždy připraven.
Tak jdem na to a já pevně doufám, že se vám tento kratičký článek bude líbit.

Toto je moje nejoblíbenější kabelka a tahám ji s sebou uplně všude. Dostala jsem ji od maminky ke dvacátým narozeninám. Sice je trochu menších rozměrů, ale to mi nebrání nacpat do ní, co nejvíce věcí. 
Dříve jsem nosila s sebou knihu. Od té doby, co jsem dostala čtečku, nahradila její místo, právě tato vymoženost. Knihy miluji pořád a nikdy na ně nedám dopustit. Ale čtečka je o něco málo praktištější. Na její skvělost začínám přicházet především tady v Anglii, kdy nemám přístup k tištěným českým knihám a většinu (včetně školních skript) tak čtu práve ze čtečky. Navíc tam mohu nahrát tolik knih kolik budu chtít a mohu si vybírat na, co mám práce chuť. Což je super, protože můj kufr by tolik knih asi neodvezl.


Další nedílnou součastí jsou určitě kapecníčky, mobil a sluchátka a rozhodně taky sluneční brýle. Nesnaším, když se musím na okolní lidi šklebit.


Jak jsem říkala nepostradatelnou součástí mé kabelky je čtečka. Já vlastním Kindle 4 a nemůžu si ho vynachválit. Jediné, co mi snad na něm vadí, je že není podsvícený. Ale vždycky si můžu rosvítít ;)

Pak je to samozřejmě peněženka, krém na ruce, bez toho ani ránu, deštnik (především v Anglii) a moje zahádná černá taštička.

 Já vždycky říkám, že je to moje KPZ, nebo-li krabička první záchrany. Vždycky tam mám powerbanku. Nikdy nevíte,  kdy se vám mobil vybije a už několikrát se mi to stalo, když jsem ho potřebovala nejvíce. Proto jsem si pořídila power banku a nosím ji stále u sebe, aby mě takový náhlý nešvár nemohl překvapit. Další důležitou věcí je antibakteriální gel a balzám na rty, bez toho ani ránu. Pak tam najdete zrcádko, rtěnku pudr, a šteček a nepostradatelné náplasti. Teď po cestě letadlem tam mám ještě žvýkačky. A také lžičku, na malou svačinku a v poslední době našla uplatnění taky při mé logopedické praxi.
Tak to je prosím vše. Budu ráda, když mi dáte vědět, co je vaší nepostradatelnou věcí v kabelce. Jestli jsou to taky knihy a nebo něco jiného :)

Oblíbené příspěvky